Změny ve struktuře osobní dopravy	1	2	3	4
Rozvoj nízkoemisní dopravy	1	2	3	4
Využití baterií nebo palivových článků	A	B	C	D
Nákladní doprava	1	2	3	4
Mezinárodní letecká doprava	1	2	3	4
Průměrná teplota v domech	1	2	3	4
Zateplování domů	1	2	3	4
Převažující způsob vytápění	A	B	C	D
Osvětlení a ostatní spotřeba elektrické energie (e. spotřebiče)	1	2	3	4
Růst HPH v průmyslu	A	B	C
Energetická náročnost průmyslu	1	2	3
Spotřeba na vytápění a chlazení	1	2	3	4
Převažující způsob vytápění	A	B	C	D
Osvětlení a ostatní spotřeba elektrické energie (e. spotřebiče)	1	2	3	4

Jaderné elektrárny	1	2	3	4
Rozvoj CCS	1	2	3	4
Zachycování CO2 ze zdrojů na:	A	B	C	D
Větrné elektrárny	1	2	3
Tepelné elektrárny	1	2	3	4
Fotovoltaické panely	1	2	3	4
Solární termické kolektory	1	2	3	4
Geotermální elektrárny	1	2	3	4
Vodní elektrárny	1	2	3
Dovoz elektřiny	1	2	3	4
Produkce biomasy, biopaliv a bioplynu	1	2	3	4
Stavy hospodářských zvířat a nakládání s nimi	1	2	3	4
Produkce odpadů	A	B	C	D
Typy biomasy	A	B	C	D
Dovoz obnovitelných zdrojů energie	1	2	3	4

Geosekvestrace (uložení CO2 do hlubinných dolů)	1	2	3	4
Akumulace a přenosové kapacity	1	2	3	4
Domácí zdroje fosilních paliv	1	2	3	4

Poznámky

1	Tato volba vyžaduje vynaložení minimálního úsilí.
2	Toto je ambiciózní volba, ale je považována většinou expertů za rozumnou.
3	Tato volba je považována za nepravděpodobnou bez zásadní změny současného systému a/nebo podstatného technologického průlomu.
4	Horní hranice toho, co je považováno za fyzicky možné nejoptimističtějším uživatelem.
A ‑ D	Rozsah voleb, kde jedna alternativa není nutně obtížnější než jiná.
Celkové užití v ČR¹	Dodávka primární energie je normálně vyšší než konečná spotřeba energie s ohledem na spotřebu energie pro výrobu elektřiny.
Cíle²	Cíle do roku 2027 nezahrnují mezinárodní leteckou a lodní dopravu. Jsou také počítány jako pětileté úhrny a ne jako cíle pro jednotlivé roky, které jsou zde zobrazeny.
Celkem³	Celkový součet zahrnuje snížení emisí ze zachytávání a ukládání uhlíku a z pěstování nové biomasy náhradou za spotřebovanou (bioenergetický kredit).

Chtěli bychom, abyste nám pomohli rozvíjet tento nástroj. Prosím, klikněte sem pro více informací o naší metodice a pro návrhy na zlepšení. Před prohlížením dopadů Vašich voleb na náklady si, prosím, povšimněte, že:

Kalkulátor vyjadřuje náklady jako 'průměrné koruny na osobu za rok'. To není totéž jako Váš účet za energii. To jsou náklady za vše, co ČR kupuje a co vyrábí, přeměňuje, šetří nebo spotřebovává energii: od varných konvic a izolační pěny po vlaky a elektrárny. Výsledky si můžete nechat prezentovat v různých jednotkách, pokud užíváte excelovou verzi kalkulátoru.
Kalkulátor nevybírá žádné volby automaticky, nezávisle na jejich nákladech.
Kalkulátor používá výhledy z důvěryhodných zdrojů o tom, jak náklady na technologie mohou růst nebo klesat v průběhu času. Můžete měnit tyto výhledy pomocí citlivostní analýzy nákladů z menu vlevo nahoře. Celá množina datových bodů je dostupná na wiki.
Cena nereagování na klimatické změny není v kalkulátoru zahrnuta. Sternova studie odhaduje, že neúspěch při omezování klimatických změn by mohl snížit globální HDP až o 20 %. To je ekvivalent až 230 tis. Kč v průměru na osobu a rok navíc k nákladům na energetický systém.
Některé další důležité efekty byly z kalkulátoru vypuštěny. Náklady na cestování různými módy dopravy, chladnější obydlí nebo méně zboží nebo změna vzhledu obydlí či krajiny nejsou zahrnuty. Ani zisky, daně, dotace nebo ovlivnění ekonomiky Vašimi volbami nejsou zahrnuty. Kalkulátor zahrnuje pouze fyzické náklady na výstavbu, provoz a paliva.
Náklady jsou pouze jedním z nástrojů porovnávání scénářů do roku 2050. Kalkulátor poskytuje informace o dalších dopadech a také ilustrativní scénáře pro porovnání s Vašimi scénáři.

Klikněte sem pro pokračování práce s kalkulátorem.

Dopady Vašeho scénáře na kvalitu ovzduší

Škoda na lidském zdraví, pramenící z emisí tohoto scénáře do ovzduší, hlavně prachových částic, může být v roce 2050 o , než v roce 2010. S ohledem na negativní dopady na kvalitu ovzduší, musela by vláda ČR v případě realizace tohoto scénáře vytvořit politický rámec pro podporu inovací potřebných k udržení dopadů na zdraví u spodní hranice rozmezí.

Jak interpretovat tyto výsledky:

Index dopadu emisí do ovzduší na zdraví — tento index měří vliv prachových částic a dalších škodlivin, jako jsou oxidy dusíku, na lidské zdraví. Tyto škodliviny mají vliv na příklad na předčasná úmrtí způsobená onemocneními srdce a plic. Rok 2010 je výchozím rokem (100). Číslo nižší než 100 indikuje snížení emisí spojených s dopady na zdraví, zatím co vyšší číslo signalizuje nárůst. Tento index odráží změny v celkové průměrné koncentraci škodlivin ve vzduchu v ČR. Index neposkytuje informace o počtu nebo závažnosti zdrojů emisí.
Horní hranice šrafovaného rozmezí — nejhorší scénář emisí do ovzduší, kdy se nebudou zavádět nebo inovovat technologie snižující emise nad rámec již plánovaných opatření do roku 2050.
Dolní hranice šrafovaného rozmezí — nejlepší scénář, ve kterém se do roku 2050 zásadně inovují a plně nasadí technologie na snižování emisí.

Rádi bychom získali zpětnou vazbu na metodiku použitou k výpočtu dopadů Vašeho scénáře na kvalitu ovzduší.. Můžete si rovněž stáhnout excelovou verzi Kalkulátoru 2050, abyste viděli různé druhy emisí a relativní důležitost různých zdrojů.

Bilancování dodávek a spotřeby elektřiny

Předpokládá se, že k roku 2050 bylo vybudováno GW výkonu v klasických plynových elektrárnách, určených ke krytí rozdílu mezi průměrnou spotřebou elektřiny a výrobou ve zdrojích s nízkými emisemi uhlíku, odpovídajícími zvolenému scénáři.

Tento nástroj nemodeluje hodinové, denní ani sezónní průběhy zatížení elektrizační soustavy, ale prezentuje roční průměry. Neprezentuje proto korektně špičky a propady ve spotřebě elektřiny.

K alespoň částečnému řešení tohoto nedostatku model provádí simulační zátěžový test Vašeho scénáře na pěti po sobě jdoucích studených, prakticky bezvětrných dnech. To je podrobněji posáno zde. V tomto případě ze zátěžového testu plyne, že může být potřeba GW výkonu v dodatečných špičkových elektránách k pokrytí dodávek v takto definovaném období.

Množství špičkových elektráren můžete ovlivnit pomocí volby 'Akumulace a přenosové kapacity' vpravo dole, nebo snížením výroby ve volatilních zdrojích využívajících OZE nebo snížením spotřeby elektřiny.

Závislost na dovážené energii

Kalkulátor preferuje biomasu před fosilními palivy a tuzemské zdroje paliv před dovozy. Předpokládá, že jakýkoliv nedostatek zdrojů je kryt dovozem fosilních paliv.

	2010			2050
Dovozy	PJ/r	%		PJ/r	%

Diverzita zdrojů energie

Udržování diverzity zdrojů energie může být přínosné:

Poměr dodávek energie	2010		2050